Poruchy příjmu potravy – mentální anorexie

Mentální anorexie je porucha příjmu potravy a vážné psychické onemocnění charakteristické abnormálně nízkou tělesnou hmotností, intenzivním strachem z možnosti nabírání tělesné váhy a jejím zkresleným vnímáním. Osoby s touto nemocí se vidí jako tlusté i přes to, že mají podváhu.

Lidé trpící anorexií se snaží držet svou váhu tak nízko, jak je to jen možné pomocí nedostatečného příjmu jídla, nadměrného cvičení nebo obou dvou variant. Také mohou kontrolovat příjem kalorií vyvolávaným zvracením po jídle nebo zneužitím projímadel, dietních pomůcek, diuretik nebo klystýrů. Bez ohledu na to, kolik kilogramů člověk zhubne, obavy z přibývání na váze neustávají.

Při anorexii vzniká podvýživa, metabolické změny a narušení tělesných funkcí. K nim patří např. snížení imunity, závažné změny kardiovaskulárního systému, řídnutí kostí. Dochází k zástavě růstu a vývoje při rozvoji v dětském věku, k poruše termoregulace, k zástavě menstruace. Zároveň je narušeno také libido, což velmi negativně ovlivňuje sexuální život.

Vlivem dlouhodobé podvýživy je častý také snížený příjem vitamínů a prvků výživy, např. železo a měď.

Anorexie není jen o jídle. Je to extrémě nezdravá a často život ohrožující cesta jak se pokusit vypořádat se svými emocionálními problémy.

Anorexie, jako ostatní poruchy příjmu potravy, může převzít váš život do vlastních rukou a může být velmi těžké tuto nemoc překonat. Ale se správně zvolenou léčbou, můžete získat lepší představu o tom, kdo jste, navrátit se ke zdravějším stravovacím návykům a uzdravit ve svém těle některé ze závažných zdravotních komplikací, které anorexie způsobila.

Důležité je také poznamenat, že anorexií mohou trpět nejen ženy, ale i muži všech věkových kategorií. Ovšem nejběžnější výskyt je u mladých žen a projevuje se nejčastěji v pubertě.

Fyzické příznaky

  • Extrémní ztráta hmotnosti
  • Únava
  • Nespavost
  • Závratě nebo mdloby
  • Řídnoucí, lámající se nebo vypadávající vlasy
  • Ztráta menstruace
  • Zácpa a bolest břicha
  • Suchá nebo nažloutlá pokožka
  • Nesnášenlivost chladu
  • Nepravidelný srdeční rytmus
  • Nízký krevní tlak
  • Dehydratace
  • Otok paží nebo nohou

 

Emocionální a behaviorální příznaky

Behaviorální příznaky anorexie mohou zahrnovat pokusy o zhubnutí:

  • vážným omezením příjmu potravy dietou nebo půstem
  • nadměrným cvičením
  • samovyvolávaným zvracením či dalšími možnostmi zbavení se jídla např. užití projímadel, klystýru, dietních pomůcek nebo bylinných produktů

Další emocionální a behaviorální příznaky

  • časté přeskakování jídla nebo odmítání jíst
  • popírání hladu nebo vymýšlení výmluv pro nejezení
  • jezení jen několika určitých „bezpečných“ potravin, obvykle těch s nízkým obsahem tuku a kalorií
  • nejezení na veřejnosti
  • lhaní o tom, kolik jídla dotyčný snědl
  • strach z přibírání na váze, který může zahrnovat opakované vážení nebo měření těla
  • časté kontroly a vnímání vad v zrcadle
  • stěžování si na to, že je dotyčný tlustý nebo má tlusté některé části těla
  • zakrývání se vrstvami oblečení
  • emocionální plochost
  • sociální vyčlenění
  • podrážděnost
  • nespavost
  • snížený zájem o sex

Anorexie patří mezi nejsmrtelnější duševní onemocnění, smrtí končí 8-20 % případů (selhání organismu, sebevraždy).

Léčba

Účinnou léčbou anorexie se prokázalo vytvoření zdravých jídelních návyků a řešení emocionálních problémů. Dále mohou pozitivně přispět také léky působící na hladinu serotoninu.

Prevence

Neexistuje zaručený způsob, jak mentální anorexii zabránit. Lékaři primární péče (pediatři, rodinní lékaři) mohou být v dobrém postavení, aby mohli identifikovat včasné ukazatele anorexie a zabránit rozvoji plně rozvinutého onemocnění. Mohou se například ptát na stravovací návyky a spokojenost se vzhledem během běžných lékařských schůzek.

Pokud si všimnete, že člen rodiny nebo přítel má nízkou sebeúctu, vážné stravovací návyky a nespokojenost se vzhledem, zkuste si s ním o těchto otázkách promluvit. I když možná nebudete schopni zabránit rozvoji poruchy příjmu potravy, můžete hovořit o zdravějším chování nebo možnostech léčby.