S každým dalším novým rokem přicházejí i nové módní vlny a ani v letošním roce tomu není jinak. V oblečení máte jasno, z rádií se linou tóny největších hitů, a tak máme představu o tom, co se zrovna poslouchá, ale jak si stojí jedna z nejnavštěvovanějších místností v našem bydlení – kuchyně? Pojďme se společně podívat na to, co letos hýbe výživovým světem!
Vegetariánství – tento druh stravování pro většinu z nás nejspíš není žádnou novinkou, ale k jeho zásadám se hlásí čím dál tím víc příznivců. Vegetariáni jsou lidé, kteří nekonzumují žádné maso (včetně drůbeže a ryb). Tedy, tak tomu aspoň doposud bylo. V dnešní době by se měl tento druh vegetariána, tzv. „klasický vegetarián“, označovat konkrétním názvem, a to lakto-ovo-vegetarián, to znamená člověk, který krom rostlinné stravy konzumuje i vejce, mléko a mléčné výrobky, med. Lakto-vegetarián z výše uvedeného vynechává vejce a ovo-vegetarián zase mléko a mléčné výrobky.
Veganství (rostlinná strava) – na rychlém vzestupu je i veganství, které má k vegetariánství velmi blízko, nicméně se zaměřuje pouze na rostlinnou stravu. Vegani se vyhýbají jakýmkoliv potravinám, jejichž složení je živočišného původu, to znamená veškeré maso, ryby, mléko a mléčné výrobky, vejce, med, ale myšlenka veganství sahá i dál, a to ke zredukování (nejlépe úplnému ukončení) nakupů výrobků z kožešiny, kůže či kosmetiky testovaná na zvířatech.
Díky velkému zájmu o tento výživový směr nám tak vzniká spoustu veganských bister a ani ve větších restauracích není v poslední době výjimkou mít v menu alespoň jedno veganské jídlo.
Na trh se dostává i mnoho vegan produktů, např. práškové proteiny, rostlinná mléka, jogurty, sýry i másla.
Flexitariánství – do této skupiny spadají lidé, kteří se živí převážně vegetariánskou stravou, ale v omezené míře si dopřejí i maso, u něhož si hlídají původ (bio farmy, zvěřina).
Podobný směr zdravé výživy propagoval i hudebník Paul McCartney, ke kterému se následně přidali i další známé osobnosti.
Probiotické potraviny – probiotika jsou živé mikroorganismy, jejichž přítomnost v potravě a následná konzumace pozitivně ovlivňuje naší střevní mikroflóru a díky tomu i naše celkové zdraví.
A o jakých konkrétních potravinách se tu zmiňujeme? Jogurt, kefír, kysané zelí, tempeh, nakládané okurky, tradiční podmáslí, salát kimchi, japonská pasta miso nebo nápoj z kombuchy, všechny tyto potraviny obsahují větší podíl probiotických kultur, zejména populární jsou pak poslední tři vypsané.
Fitness – již nějaký čas je tento životní styl velkým boomem a s fitness produkty se roztrhl pytel. Není žádnou výjimkou, že si v dnešní době mnoho lidí váží jídlo, počítá kalorie a navštěvuje různá fitness centra. Přemýšlet nad tím, co si dáme na talíř a hýbat se, je rozhodně skvělý krok ke zdravějšímu já, ovšem nemělo by se to stát posedlostí, protože nic se nesmí přehánět.
Ve světě fitness stále letí:
- paleo dieta, kdy se jí maso, mořské plody, zelenina, ovoce, semínka a ořechy
- low-carb dieta (nízkosacharidová), při které nejde tolik o zdravé stravování, jako spíš o nejrychlejší hubnutí. Někteří z příznivců tohoto stravování našli své vzory v řadách kulturistiky a praktikují na sobě sacharidové vlny, při kterých si nastaví velmi omezené, ale různě vysoká množství sacharidů na jednotlivé dny
- keto dieta, která spočívá ve snížení množství sacharidů na 50g denně, aby naše tělo dosáhlo stavu tzv. ketózy, při níž má údajně docházet k účinnému spalování tuků
- IF neboli přerušovaný půst spočívá ve stanovení si postních „okének“, většinou je to třeba 10/14 nebo 8/16, kdy se po těch 10 hodin snažíte sníst svůj denní kalorický příjem a po zbytek dne už nejíte, to znamená držíte půst. V tomto stravovacím režimu se vychází z toho, že tělo sáhne po energii z tukových zásob
- IIFYM, také známé jako flexibilní stravování spočívá v hlídání si makroživin, které ovšem nemusíte přijímat jen ze zdravého jídla, avšak právě zdravá strava by měla převažovat. Zkratka v překladu znamená „pokud ti to sedí do maker“, abychom to převedli do praxe, celý den se můžete držet svého zdravého jídelníčku, ale pokud večer plánujete jít třeba na rodinnou oslavu a víte, že si budete chtít dát kus dortu, jednoduše si na něj necháte ve svých makrech místo a nemusíte se slinou u úst koukat na ty, kteří mají šlehačku až na nose. Ale pozor, občas IIFYM využívají i lidé trpící poruchami příjmu potravy, kteří vidí svou příležitost v tom dát si „zakázané ovoce“ a tato nevinná myšlenka se může rychle zvrhnout
Exotika v kuchyni – ať už se jedná o kuchyni asijskou, indickou či italskou, nejen, že se otevírají stále nové podniky, ve kterých kolikrát vaří právě členové daných zemí, ale lidé se pouštějí do exotických receptů i ve své vlastní kuchyni. Na prvních příčkách tak můžeme najít jídla jako sushi, asijské polévky Pho a Miso, indický Dhal z červené čočky, italská rizota na několik způsobů či konkrétní potraviny jako jsou krevety, plody acai, matcha tea, quinoa.
Stop obalům – myšlenka nulového nebo alespoň minimálního odpadu se šírí světem rychlostí blesku, zdaleka ne všichni jdou této ideji naproti, nicméně čím dál tím více návštěvníků stravovacích zařízení a obchodů se zajímá o obal, do kterého se jejich jídlo balí. Mnoho výrobců se díky tomu snaží najít vhodné alternativy obalů a do povědomí lidí se dostávají i čerstvě otevřené bezobalové obchody. V některých restauracích, bistrech či kavárnách se pyšní jedlými obaly. Kreativním nápadem je například brčko z dlouhých dutých těstovin.
Za kvalitou k farmářům – ti z nás, kteří někdy ochutnali zeleninu nebo ovoce přímo ze zahrady, vědí, že se to s chutí těch zakoupených v supermarketech nedá vůbec porovnávat. A k tomuto názoru dospívá stále větší množství lidí, díky čemuž farmářské trhy začínají opět nabývat na síle. Nejen chuť v tomto rozhodování hraje roli, dalšími důležitými faktory jsou například absence éček, velmi často produkty bez obalu, které si můžete odnést ve vlastním pytlíčku/nádobě, bio kvalita, čerstvost a informace o půdovu toho, co si dáte na talíř.
A jaký trend si pro letošní rok vybíráš ty?
