Zdraví

Stravování podle pěti elementů – patero chutí

By  | 

V tomto článku se budeme zabývat patero chutěmi – chutí kyselou, hořkou, sladkou, pikantní a slanou. Každá z těchto pěti chutí odpovídá právě jednomu z pěti elementů: dřevu, ohni, zemi, kovu a vodě a jednomu z pěti orgánům: játrům, srdci, slezině, plícím a ledvinám.

Každý z těchto pěti orgánů má tedy „rád“ svou chuť, játra chuť kyselou, srdce chuť hořkou, slezina chuť sladkou, plíce chuť pikantní a ledviny chuť slanou. Pozor, neznamená to ovšem, že když máme neustále chuť na sladké, tak je to dobře, protože orgán slezina má ráda sladkou chuť. Určitá chuť v malém a rozumném množství svůj orgán posiluje, ale ve velkém množství je tomu přesně naopak a svému orgánu škodí. Takže, mírně sladká a přirozená chuť například lehce vařené kořenové zeleniny slezinu posiluje, cukr jí však zraňuje a vyčerpává.

Upřednostňování nebo odmítání některé chutě způsobuje nerovnováhu jednotlivých orgánů, ale i nerovnováhu mezi orgány navzájem.

V našem západním světě většina z nás vnímá chuť potravin pouze jako důležitý atribut toho, zda nám výsledný pokrm chutná nebo ne.

Mnohdy váháme mezi tím, co bychom jíst chtěli, a mezi tím co bychom jíst měli. Bohužel v dnešní době je docela složité spolehnout se na svou chuť, protože trvanlivé výrobky a polotovary jsou opravdu „plné chuti“, ne však té přirozené a právě ta nepřirozená až umělá chuť zraňuje naše chuťové pohárky. Ztrácíme tak schopnost pomocí chutě potraviny určit, co je pro náš organismus prospěšné.

V minulém článku jsme si povídali o tepelném působení potravin na náš organismus, chuť potraviny navíc určuje to, na který orgán bude daná potravina působit jako první.

Chuť kyselá náleží k elementu dřeva, ročnímu období jara a barvě zelené a to zcela logicky. Právě na jaře vše roste a zelená se, energie v přírodě stoupá. Kyselá chuť je z tepelného hlediska osvěžující a nevíce působí na játra, uvolňuje jejich případnou stísněnost. Právě proto je jaro nejvhodnější období pro detoxikaci organismu, konzumaci lehké zelené listové

zeleniny nebo naklíčených semen. Kyselé ulehčuje vstřebávání bílkovin ať už těch rostlinných nebo živočišných a to je také důvod proč se do některých pokrmů na konci vaření přidává ocet, je tomu tak například u přípravy čočky nebo fazolí. Citrón se zase používá na pokrmy z masa a ryb, rovněž z důvodu lepšího trávení. Kyselá chuť má důležitou funkci a to stahující, umí zadržet tekutiny v těle. Významné to je v případě průjmových onemocnění, kdy dojde k zastavení průjmu nebo při sportovních aktivitách způsobí kyselé to, že se tolik nepotíme. V jižních zemích je tedy konzumace kyselého tropického ovoce na místě, protože kyselá chuť zabraňuje ztrátám tělesných tekutin a chrání před dehydratací.

Chuť hořká patří k elementu ohně a tedy létu. Základní funkcí hořkých potravin je vysušovat a odvádět vlhkost z organismu, jsou tedy vynikajícím prostředkem pro lidi kteří zadržují vodu v těle a trpí různými otoky. Hořké také snižuje horečku a odstraňuje hleny z organismu. Hořká chuť v malém množství příznivě působí na srdce a cévy, které pročišťuje. Pozor však na popíjení kávy nebo červeného vína. Jejich zvýšená konzumace způsobí to, že do organismu vstupuje horkost, která negativně ovlivňuje právě činnost srdce, ale také tlustého střeva, kde dochází k zácpě.

Na podporu trávení jsou výborné hořké byliny například pampeliška, pelyněk, bazalka, které působí na žlučník a produkci žluči. Žluč je potřebná k emulgaci tuku, proto se hlavně před těžkými mastnými jídly podává aperitiv.

Chuť sladká, hned v úvodu dodávám přirozeně sladká chuť, jen ta vytváří energii a optimálně zvlhčuje organismus. Sladká chuť patří k elementu země a babímu létu, z tepelného hlediska je neutrální. Právě země nám dává přirozeně sladké potraviny jako jsou obiloviny. Tato přirozeně nasládla chuť příznivě ovlivňuje slezinu a slinivku a tyto orgány harmonizuje. Naopak, průmyslový cukr je zlodějem energie, je návykový a způsobuje nadprodukci inzulínu a tím i ukládání nadbytečné energie do tukových zásob. Přemíra sladkých cukrovinek a pochutin slezinu vyčerpává, projevuje se to nadýmáním, únavou, pocitem plnosti, zadržováním vody v orgánech a nezvládnutelnou chutí opět na sladké.

Chuť pikantní patří k elementu kovu a podzimu, svou chutí ovlivňuje hlavně plíce tím, že je zbavuje zahlenění. Ostré a pikantní potraviny mají ohnivé vlastnosti, které podporují prokrvení stimulací krevního oběhu, rozptylují chlad a posilují imunitní systém. Ostré potraviny jako je cayennský pepř, česnek, šalotka, zázvor nebo třeba křen by neměli jíst lidé trpící kožními problémy nebo lidé s vysokým krevním tlakem. Ostrá chuť působí proti skleslé náladě, pozor však na alkohol.

Chuť slaná patří k elementu voda a ročnímu období zima. Právě v tomto období v přírodě nastupuje klid a chlad a to vše zpomaluje i nás. K elementu voda patří orgán ledviny, které jsou na chlad velmi citlivé. Ledviny jsou z čínského pojetí orgánem, kde je uložena naše životní energie, kterou bychom měli chránit. V zimním období je proto vhodné jíst stravu bohatou na živočišné bílkoviny, které samy o sobě zahřívají, například jehněčí maso. Není tím ovšem myšlena konzumace uzenin a nekvalitních sýrů. Slaná chuť změkčuje, má projímavé účinky, rozpouští v organismu různé blokády a uvolňuje hlen. Ve větším množství sůl ale nezměkčuje, naopak zatvrzuje a vysušuje organismus. Tento stav pak ledviny vyčerpává. Proto lidé, kteří moc solí potřebují jako protiklad něco co je zvlhčí, tedy něco sladkého. A sladké uvolňuje. Stravovací zvyky mnohých lidí jsou pak střídáním pojídání slaného a vzápětí sladkého.

Ke zdravým potraviny se slanou chutí patří například kvašená zelenina, mořské řasy a ryby nebo k ochucování pokrmů kvalitní sojová omáčka tamari nebo shoyu a miso pasta.

Podle čínské medicíny je důležité, starat se o svůj organismus tak, aby byl schopen řídit sám sebe a právě strava z 80% dokáže ovlivnit nejen to jak se po jídle cítíme, ale z dlouhodobého hlediska ovlivňuje pozitivně nebo negativně naše zdraví.

Yvona Procházková

Podpořte tento článek, uděláte autorovi radost 🙂